První ucelený životopis redaktora Trpáka


Průvodce Česká Kanada

S knihou Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko se čtenářům dostává do rukou nejen první ucelený inspirativní průvodce po českomoravském jihu, ale také první ucelený životopis Jaroslava Arnošta Trpáka, který název Česká Kanada kdysi dávno vymyslel. Dobrodružný život tohoto novináře stál přitom už dávno za zaznamenání, jak si ostatně na příslušných místech knihy Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko sami přečtete. Zde alespoň telegraficky:

Redaktor, propagátor a překladatel

Celou duší Jihočech z Jindřichova Hradce. Už před první světovou válkou jako respondent pražských novin působil v zahraničí. Během Velké války narukoval jako voják. Na frontě si také na celý život pošramotil zdraví. Po válce na rok zmizel ve Spojených státech. Když se vrátil domů do Čech, přes jistá zdravotní omezení se neobyčejně aktivně zapojil do propagace sportu a aktivní rekreace. Angažoval se v činnosti organizace Skaut - Junák.

Pro pozapomenutý jižní kout českého pohraničí pak tento prvotřídní prvorepublikový copywriter vymyslel skvělý propagační název Česká Kanada, který dodnes láká k romantickým i aktivním dovoleným. Viz například: www.CeskaKanada.info.

Vedle toho Trpák miloval dobovou moderní techniku – Automobily, motocykly i letadla a intenzivně je věnoval jejich propagaci. Na všechny uvedené dopravní prostředky měl ostatně oprávnění k jejich provozu. Ve třicátých letech 20. století měl přitom jen málokdo oprávnění řídit motocykl, natož pak automobil. O letadle ani nemluvě. Jaroslav Trpák byl jejich průkopníkem a propagátorem.

Jeho novinové články byly určeny dospělým čtenářům. Díky dobré znalosti angličtiny se však věnoval i překládání knih, které byly určeny mládeži. Těžko dnes říci, která byla první. Možná soubor dobrodružných povídek Mezi texasskými cowboyi od Richarda Jeyrsona (1925). V roce 1927 vznikly Trpákovy překlady přírodopisných knih Cherry Keartona Můj přítel Toto a Moje šťastná rodina. Z Trpáka se postupně stával plodný překladatel.

Povídka redaktora Trpáka

Mládeži je však věnována i jeho autorská dobrodružná povídka „Holátka“ majora polního letce Tomáše z roku 1931. Pro svou osobní potřebu ji můžete ZDARMA získat i vy. Zpět ale k překladům: Nejrozsáhlejším překladatelským projektem J. A. Trpáka byl jednoznačně Jirka postrach rodiny.

Richmal Crompton: Jirka postrach rodiny – Překlad Trpák

Richmal Crompton, respektive anglická spisovatelka Richmal Cromptonová Lamburn (1890–1969) se stala celosvětově úspěšnou knížkami o jedenáctiletém šibalovi jménem William. Jen ve Spojeném Království se údajně prodalo přes 12 milionů výtisků těchto the William stories. Příběhy sympatického předpubertálního rošťáka se staly námětem pro britský rozhlas, film i divadlo.

Richmal Cromptonová skautské příběhy
Obálka českého vydání druhé knihy Jirkových dobrodružství. Ilustrace Josef Vodrážka

Českým čtenářům zpřístupnil tyto příhody už v meziválečném období pražský nakladatel J. R. Vilímek, přičemž překladatelem většiny Vilímkem vydaných knih byl právě J. A. Trpák. Pro české prostředí zvolil přijatelnější jméno, takže z Vilíka se stal Jirka, čehož se drží i novější čeští překladatelé děl Richmal Cromptonové.

Trpákovy překlady série Jirka postrach rodiny (Richmal Cromptonová) ve vydáních u J. R. Vilímka:

  • Díl I.: Mortonovic nejmladší. Praha, 1935.
  • Díl II: Jirkova šibalství. Praha 1935.
  • Díl IV: Jirka nezbeda. Praha 1935.
  • Díl V.: A zase Jirka. Praha 1936.
  • Díl VI.: Jirka neviňátko. Praha 1936.
  • Díl VII.: Jirka dobráček. Praha 1940.

V soupisu Jirkových dobrodružství chybí díl III. Jirka řádí, kde byl autorem českého překladu Dr. Jaroslav Jedlička. Vzhledem k tomu, že nakladatelství J. R. Vilímka prvních šest Jirkových dobrodružství vychrlilo během pouhých dvou let, lze předpokládat, že nakladatel dal třetí díl přeložit někomu jinému prostě proto, aby mohl knihu vydat co nejrychleji.

Protektorátní tisk a Vladimír Krychtálek

Po okupaci Čech a Moravy chtěl Trpák emigrovat, ale nepodařilo se. Ke své smůle nakonec uvízl v prostředí protektorátního tisku. Měl pak v redakci Venkova velké spory s Vladimírem Krychtálkem,[1] významným reprezentantem protektorátní kolaborantské novinařiny. Z redakce Venkova byl Trpák vyštván a zapojil se i do odboje.

Aktivistický redaktor Krychtálek byl po válce za svou kolaboraci popraven. Jeho někdejší odpůrce – J. A. Trpák – se ale žádné satisfakce nedočkal. Novinářská činnost mu byla znemožněna, takže musel až do konce života zůstat v ústraní. Jeho povznášející autorské práce jsou s námi však dodnes.

Podrobněji se s podivuhodným životem J. A. Trpáka můžete seznámit v knize Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko, kterou určitě využijete i pro své výlety a dovolené.

Průvodce Česká Kanada



[1] Vladimír Krychtálek (1903–1947) byl původně sportovní novinář. Za Protektorátu se však stal jedním ze sedmi aktivistických novinářů a stoupenců nacistické okupace. V českých novinách tvrdě prosazoval okupační linii. Stál údajně i za nápadem internovat příbuzenstvo exilových představitelů, důsledkem čehož skončila řada z nich v koncentračních táborech. V roce 1947 byl Krychtálek na základě výnosu Mimořádného lidového soudu popraven.

Zpět k odkazu u poznámky č. 1 v textu výše




Nahoru